V pátek 27. září jsme v rámci školního sportovního dne vyrazili na kratší pěší výlet s pracovním názvem Lávka – lávka. Z náměstí jsme vyrazili nejkratší cestou k Labi. Cestou kolem knihovny a mlýnským náhonem jsme si zopakovali známé druhy stromů. Měli jsme štěstí na kachny, labutě i nutrie. Po čelákovické lávce jsme překonali Labe, někomu se mírně podlamovala kolena (a to ještě turisté nevěděli, co je čeká mezi Káraným a Toušení. Před Káraným bylo potřeba odlehčit batohům, a tak jsme se u řeky nasvačili. Kluci stihli postavit stan z větví a plánovali, jak tam někdy půjdou přenocovat, holky si zahrály na babu. Po zastávce jsme pokračovali dál podél vody pod káranskou vodárnou zpět na cyklostezku. Někteří ještě nikdy nebyli na lávce k Toušeni. Člověk se tu ocitne poměrně vysoko nad vodou, ale zároveň pochozími mřížemi parádně vidí pod sebe. Pocit byl ještě umocněn silným větrem i množstvím chodců houpajících s lávkou. Někdo si užíval pocit levitace, jiný musel překonat sám sebe, ale všichni jsme nakonec přešli na druhý břeh.

U Malvín jsme dojedli zbytek svačiny. Došlo na odpočinek u jezera, okouzlení podzimní krajinou, hry i archeologický průzkum podloží (viz foto). Poté už bylo třeba natáhnout krok zpět do Čelákovic, abychom si zasloužili oběd na Kamence.

Michaela Frantálová